Šumperské překvapení (3. kolo II. ligy LRU plavaná, skupina C)

Anotace: Článek je složen z hlavní části, kterou napsal Radim Vytřas, dále je k němu připojena moje kratší část, jsem také autorem fotografií a krátkého videa.

Radim Vytřas alias Dr. Mundy:

Skoro celý týden před ligovým víkendem pršelo, a jelikož se závody 2. ligy skupiny C měly konat na řece Moravě v Uherském Hradišti, daly se předvídat jisté komplikace související s výškou hladiny Moravy. Ještě ve středu jsem pevně věřil, že se počasí umoudří, ale příroda je mocná čarodějka. Přes noc ze středy na čtvrtek se průtok vody v řece skoro ztrojnásobil a bylo zřejmé, že pořadatelé ligy budou muset zajistit náhradní vodu.

A tak se také stalo. Ve čtvrtek dopoledne mi volal ToKy, že se liga přesouvá na námi nepříliš oblíbenou závodní trať v Šumperku. Minulý rok se zde totiž konal ligový závod, který nevyšel zrovna podle našich představ a skončili jsme poslední.

Podle nových skutečností se odvíjela také moje čtvrteční rychlopříprava a překopání všech věcí. Celý týden jsem totiž navazoval udičky na řeku, proto bylo potřeba vše změnit pro lov na stojáku (krmení, návazce, splávky atd.).

V pátek jsme tedy vyrazili a kolem druhé hodiny odpoledne jsme již byli na závodním úseku. Pro trénink jsme si vybrali místa na hrázi. Vše jsme si nachystali a po zakrmení každý vytáhl do asi 10ti ryb, poté záběry ustaly. Občas někdo vytáhl plotičku, ale žádná sláva to nebyla. Když už jsme byli rozhodnutí, že se sbalíme, začali vedle nás konkurenční kolegové chytat s odhozem na propad zhruba ve vzdálenosti 30ti metrů. Rybu chytali na hod, prostě radost pohledět. Proto jsem si ještě narychlo navázal odhoz s propadovou udicí, ať mám na závod připraveny všechny možnosti. Večer jsme ještě jednou probrali taktiku, která byla na sobotu byla jasná – chytit víc než ostatní.

V sobotu ráno vše probíhalo podle plánu. Krmení bylo namícháno podle zaručeného receptu, živé nástrahy měly požadovanou kondici. Trenér František nám vylosoval sektory, do kterých jsme si natahali věci, a začala příprava. Dvě hodiny utekly jako voda a už tu byl třetí signál oznamující začátek závodu. Ryby mi šly celkem pravidelně, ale vesměs to byly malé plotice, které chytali i všichni závodníci kolem. Sem tam se vytáhl amur nebo kapr, což se při vážení ukázalo jako rozhodující. Zhruba v polovině závodu jsem přišel na správnou sestavu a nástrahu a první cejn kolem 30 dkg skončil ve vezírku. Pak už jsem cejny chytal na hod.

Minutu před koncem se mi ještě povedlo zaseknout kapra, který měl něco málo přes 2 kg, ale ani při brutálnějším zdolávání se mi ho nepovedlo dostat do podběráku včas. Vytáhl jsem ho asi 2 minuty po konci a ryba se proto už nepočítala. V sektoru B jsem skončil 3. s váhou 8 500 g a na jedničku mi chybělo 1,5 kg (kapr, kterého jsem nestihl zdolat). V sektoru A se Zdendovi moc nedařilo a dělal 10. Zato Dalas  v sektoru C ukázal co v něm je a vychytal si 2. ToKy jako vždy chytal jak ďas a dělal 1.

V neděli střídal Zdendu Mihy a šel na sektor C, Toky zůstal na D, Dalas se přesunul na A, a já jsem zůstal na B. Od začátku závodu jsem chytal tak jako v sobotu, ale nebylo to ono. Záběry byly velmi jemné a špatně se trefovaly, prostě něco bylo špatně a ryba mi nešla tak dobře jako v závodě včera. Nejspíš to bylo nesprávně zvoleným krmením. Pořádné záběry se dostavily až v poslední půlhodině závodu, kdy jsem konečně našel tu správnou nástrahu a začal jsem chytat cejny. To nakonec nestačilo na většinu závodníků a po velkém trápení jsem vybojoval alespoň 7. Dalas na A potvrdil dobrý výsledek ze soboty a dělal 3. Mihymu na C se taky dařilo a vychytal 4. Toky na D opět zachytal nádherně a byla z toho 2.

Po konci závodu jsme narychlo sečetli body a vyšlo nám, že bychom mohli být na bedně. Nakonec se naše výpočty potvrdily. Jako 3. skončilo družstvo MO ČRS Šumperk s 38 body. My jsme obsadili krásné 2. místo se součtem bodů 32 a jako 1. se umístilo družstvo Milo Loštice s 30 body.

Tomáš Mihula alias Mihy:

Jak už bylo řečeno výše, chytal jsem jen nedělní závod, takže jsem v sobotu měl prostor k fotografování a natočil jsem i krátké video, které můžete shlédnout o pár řádků níže.

Z vylosovaného sektoru C jsem neměl příliš radost, protože to bylo "nejdál" a hlavně mě sžírala obava z malé hloubky. Což se i potvrdilo a na 13ti metrech na děličku jsem naměřil  hloubku jen kolem metru. V domnění, že závod bude pouze o chytání na odhoz, tedy připravuji k děličce 3 odhozové pruty, poctivě měřím hloubku a lepím červy se štěrkem. Po odpísknutí signálu k vnadění krmím děličku spíše jen vlažně, zato na dálku toho nastřílím prakem opravdu  dost.

Ale vše je samozřejmě jinak ... Od zahájení závodu nedám děličku z ruky a opravdu nevím co dříve. Berou plotice, malí cejni, občas malá ostroretka. Řekl bych, že nejdelší doba, kdy nemám záběr je maximálně tak minutu. Chytání je velmi zábavné, ale s postupem času se pochopitelně projevuje únava. Opravdu to probíhá takto: vyrolování děličky, záběr, zásek, zdolání, odháčení, nastražení a znova vyrolování. Do toho si ještě přidejte krmení, občasnou výměnu poškozeného návazce a máte obrázek kompletní. Pro moji novou děličku premiéra jak má být. Střízlivým odhadem jsem ji během závodu vyroloval a zaroloval nejméně 120x, ale spíš víckrát ...

Nakonec při vážení se na displeji váhy ukáže číslo 8790 g, což v mém sektoru znamená 4. místo. Jediné zklamání je nezdolaná ryba, kterou jsem zasekl asi ve 2. hodině závodu, ale ani nevím co to bylo, možná kapr, možná amur. Neměl jsem šanci, po chvíli zdolávání se "ponorka" rozjela na volnou vodu a když jsem viděl, že dutý amortizér 1,8 mm je vytažený na nějakých 10, 12 m, pochopil jsem, že je to konec. Naštěstí vzorově praskl návazec a tak je znovuzprovoznění topsetu jen otázkou desítek sekund.

A to je všechno, přátelé ... Na úplný závěr přidávám slíbené video, není to nic extra, točil jsem ho jen chvíli foťákem, pouze 3 scény. Ale myslím, že atmosféru má, bavte se!