Waglery rostou jako z vody – 3. díl

Zima je obdobím, které my rybáři nemáme právě dvakrát v lásce. Člověk by ven ani psa nevyhnal a naše rybářská abstinence stále roste. Čas od času se podíváme na naše uložené nádobíčko, sledujeme předpověď počasí a těšíme se na dobu, kdy budeme moci vyrazit k vodě.
Dlouhé zimní večery si zkracujeme údržbou náčiní, doplňováním zásobníků s návazci a podobnými rybářskými pracemi.

A nemáme náhodou něco uloženého na skříni? Nějaký ten měsíc uběhl a málem bychom zapoměli na naši otýpku orobince, který už mezitím dostatečně vyschl a zbavil se vlhkosti. Materiál je připraven k dalšímu zpracování a my můžeme zaplnit nudné zimní večery příjemnou i užitečnou činností.
Co všechno budeme potřebovat?
Stačí trocha vhodného laku, epoxidové dvousložkové lepidlo, smirkový papír, ostrý nůž, reflexní barva, kousek jemného drátu, mikroobratlíky, závaží v podobě běžných olověných torpilek, brčko k pití a můžeme se pustit do výroby.

Měl jsem veliké štěstí, protože s výrobou waglerů mi pomáhal zkušený kolega. Člověk se tak vyvaruje zbytečných chyb a výsledný produkt má svou léty prověřenou kvalitu. Však to znáte. Začátky typu „pokus-omyl“ způsobí často více škody než užitku. Ale vezměme to pěkně po pořádku.

Nejprve si připravíme samotný orobinec, který jsme už sice před sušením zbavili listí, ale pro konečnou úpravu je třeba z něj odstranit nožem jemnou slupku, která bývá mnohdy mastná. Na takovém podkladu by nemusel příliš dobře držet nátěr. Později by se na wageru mohly objevit puchýře a nátěr se začal loupat. Orobinec prostě jednoduše nožem oškrábeme. Nesmíme na nůž příliš tlačit, ať do našich budoucích waglerů nenaděláme zářezy. Orobinec zbavený slupky nakonec přebrousíme jemným smirkovým papírem, zbavíme nežádoucích otřepů a vše máme připraveno na další zpracování.

Waglery si můžeme vyrobit buď předvážené nebo nepředvážené a podle zvoleného typu postupujeme dále.
Nejprve si vyrobíme očko pro uchycení z jemného drátu, na který navlečeme mikroobratlík a pak drát přehneme a několikrát zakroutíme. U předvážených waglerů pak drátek „zašroubujeme“ nebo protlačíme do olověné torpilky o gramáži 1 až 3 g (v tomto případě bez mikroobratlíku). Musíme vždy zvolit přiměřený průměr orobince, na nepředvážený splávek průměr menší, na předvážený naopak větší.

A můžeme přikročit k lepení, obratlík nebo torpilku vlepíme do dutého stonku orobince. Pro lepení používáme dvousložkové epoxidové lepidlo. S  použitím různých sekundových lepidel nemám právě ty nejlepší zkušenosti, raději se jich vyvarujte. Orobince s vlepenou „bází“ pak umístíme do úzké nádoby (spodní částí směrem nahoru) a lepené části necháme do druhého dne zaschnout.

Následující den můžeme přikročit k prvnímu lakování. Po vánocích nám doma určitě zbyly háčky na vánoční ozdoby, které použijeme na zavěšení nalakovaných waglerů.
Samotné lakování je velmi důležité. Dobře zvolený lak je základním předpokladem kvality. Určitě chceme vyrobit kvalitní wagler, který při lovu nebude praskat, sát vodu apod. Proto nepoužíváme rychloschnoucí nitrolaky ale kvalitní lodní lak, který se dá běžně pořídit v prodejnách barev a laků. Doma se určitě neztratí, protože jej můžeme později využít na přelakování některých kupovaných splávků, které nemusí mít dostatečně kvalitní povrchovou úpravu.
Postupně tedy naneseme na naše budoucí waglery jednu vrstvu lodního laku, zavěsíme je a necháme do dalšího dne lak zaschnout.

A co nás čeká dále? O tom si povíme v následujícím, již závěrečném dílu toho miniseriálu ...

Jan Hořínek        

- - - POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ - - -

 Odkaz na 1. díl.
Odkaz na 2. díl.
Odkaz na 4. díl.

Fotogalerie s použitými snímky ve větším rozlišení, obsahuje rovněž i nepoužité snímky. Pro přechod do galerie klikněte na tento nápis nebo na prezentaci níže.